Chování, které je vedeno se záměrem zranit, ublížit jiné osobě nebo poškodit či zničit cizí majetek (za agresi tedy nelze považovat chování, v jehož důsledku došlo k újmě na cizím majetku či zdraví osoby náhodně nebo neopatrností). Agrese může mít podobu fyzickou (směřující ke zranění jiné osoby či poškození majetku jiné osoby) nebo verbální (pomluvy, urážky, zesměšňování vedoucí k psychologickému zranění). Rozlišují se dva typy agrese:
- a) afektivní (též hostinní, emocionální, impulzivní), která je vyvolávána hněvem, zlostí vůči nějaké osobě či předmětu, má povahu impulzivní reakce s cílem zranit, poškodit,
- b)instrumentální, která rovněž směřuje ke zranění, ale pouze jako prostředek k dosažení nějakého cíle (v kolektivních sportovních hrách například likvidační fauly, vedoucí ke zranění protihráče a oslabení jeho týmu); instrumentální agrese není obvykle vyvolávána hněvem.
- Jako třetí typ agrese se někdy uvádí šikanování (tyranizování), charakterizované opakovaným ubližováním během delšího časového období a vyznačující se nerovným postavením šikanujícího a šikanovaného z hlediska síly, resp. Moci (což způsobuje, že oběť se nemůže opakovanému napadání účinně bránit). Většinou nemá povahu impulzivních reakcí, naopak bývá předem plánováno.
Z knihy
