Competency – 1. schopnost, schopnost chování – Představuje pojem týkající se nějaké osoby a vztahující se k rysům chování podmiňujícího přiměřený výkon. Je to schopnost člověka chovat se způsobem odpovídajícím požadavkům práce (pracovního místa) v parametrech daných prostředím organizace, a tak přinášet žádoucí výsledky, jsou to dimenze chování, které ovlivňují pracovní výkon, základní schopnosti a nadání potřebné k dobrému výkonu práce, všechny k práci se vztahující osobní rysy, znalosti, dovednosti a hodnoty, které člověka podněcují k tomu, aby dělal svou práci dobře, zásadní charakteristiky člověka, které vedou k efektivnímu nebo vynikajícímu výkonu. Je to „potvrzující kritérium“, tj. je odvozeno z analýz rozhodujících stránek chování, resp. to jsou „měkké“ schopnosti či dovednosti, které odlišují efektivní výkon od méně efektivního. Schopnosti chování („competencies“) zahrnují takové charakteristiky, jako komunikační dovednosti, orientace na úspěch/výsledek/splnění úkolu, oriantace na zákazníka, schopnost týmové práce, interpersonální dovednosti, schopnost vést, schopnost plánovat a organizovat, analytické dovednosti, flexibilita, adaptabilita, schopnost řešit problémy či schopnost předávat znalosti a rozvíjet ostatní lidi. Pojetí „competency“  souvisí s pojetím emoční inteligence.

2. celková, souhrnná schopnost – Výraz používaný pro celkovou schopnost člověka, zahrnující jak odbornou způsobilost, kvalifikaci, tak schopnost chování a vůbec vrozené schopnosti.