Též mentální hygiena; podobně jako se staráme o tělo, o jeho potřeby, je důležité přihlížet k možnostem naší psychiky, tj. nepřetěžovat ji, dopřávat si klid, nevystavovat se příliš silným zážitkům, rozdělovat úkoly apod. Duševní hygiena má význam hlavně u duševně pracujících, studentů, žáků, ale i u těch, kdo mají psychiku nejrůzněji oslabenou po prodělaných psychických krizích, nemocích atp. Duševní hygiena není samostatnou disciplínou, nýbrž spíše širokým hnutím studujícím, prosazujícím a udržujícím podmínky duševního zdraví, rovnováhy a pohody. Takové podmínky ovšem zjevně přesahují do široké společenské situace i např. do materiálních poměrů, ve kterých daný člověk žije. Kromě toho se na duševní hygieně podílí intelektuální rozhled, znalosti, filozofické a duchovní hodnoty jedince i jeho prostředí. S duševní hygienou těsně souvisí hledisko prevence jako snaha o předcházení poruchám a jejich následkům. Rozlišuje se prevence primární (předcházení poruchám, chorobám atp.), prevence sekundární (zachycení a léčba poruchy v úvodním stádiu zabránění event. Rozvoji chronické formy) a prevence terciární (předcházení opakování poruchy nebo choroby a dopadů na ostatní oblasti života a fungování daného člověka nebo jeho sociálního okolí).

 

Z knihy

Název: Slovník základních pojmů z psychologie, nakladatelství: Fortuna, vydání: 2000, ISBN 80-7168-683-2, knihu si můžete koupit zde.