St23052012

9:20:23

K finanční fázi soudobé krize

Krize, jak ostatně vyplývá z její podstaty, něco hubí a odstraňuje, a něčemu pomáhá se zrodit. U nás zatím převládl opatrný postoj – „aby to nebylo horší“. Chceme zadržet a vrátit vývoj. Investujeme nemalé peníze, ale do minulosti.
Krize se začala jako krize úvěru; přešla do všeobecné finanční krize; použijeme-li historické analogie, bude pokračovat jako ekonomicko-sociální krize s otázkami o tom co se vyrábí, jaká je zakázková zásoba, jak vyhovuje struktura výroby a obchodu, kolik spotřeby a jaké bylo vyvoláno uměle, jak přiměřené jsou ceny, jaké jsou podniky, zaměstnanost a mzdy; a může nastat ještě další fáze, všude rostoucí neklid mládeže, na mezinárodní scéně řevnivost etnik a národů, V. Putin varoval před svůdnou alternativou obnovit zaměstnanost zbrojením.

Jsme někde uprostřed krize.

Proč  se tak hojně tato komplexní krize zaměňuje s finanční krizí nebo jen s finanční depresí? Protože

  - už od poloviny minulého století přešel kapitalismus do finančního kapitalismu, do poměrů, kdy nejvýkonnější je dělat peníze rovnou z peněz; 
  - finance jsou hromadný jev s formálně vymezenými pravidly;
  - jsou kompatibilní s digitalizací, říká se, že v podobě bitů krouží kolem Země víc peněz, než je v depozitech světových bank;
  - finance přitahují nadprůměrný zisk. 

Země  a podniky operující v globálním prostoru se nyní musejí zabývat podstatnými problémy financí. Uvedeme tři příklady, aby vynikla povaha mezinárodních finančních problémů.


Mezinárodní  měnový řád. Už nějakou dobu se přetřásá, že dolarový řád ztrácí svou všeobecnost. Uvažuje se s náhradami, jako národní měny; zlato a diamanty, často navrhované Ruskem; SDR čili special drawing rights; a znovu bancor , rozšířené drawing rights na třicet komodit, navrhovaný Maynardem Keynesem před koncem války (1944) jako konkurent Bretton-Woodského normativního uspořádání.

O novém mezinárodním měnovém řádu se uvažuje, hovoří a píše už dlouho, ale letos přibyl závažný názor UNCTAD, mezinárodní organizace podniků, a Stiglitzovy komise, které se ve svých výročních zprávách už veřejně vyslovují pro záměnu dolarového základu.

Zadruhé  před nedávnem se sešla světová finanční dvacítka v Pittsburghu, aby jednala o dozoru a regulaci bankovnictví a financí.

Zatřetí  je zde starší úkol z doby po kolapsu amerického Enronu, totiž vytvoření mezinárodního účetnictví, které by včas a zásadně odhalovalo nesrovnalosti v cenách, nákladech, spekulacích atp., úkol jistě extrémně náročný.

Považuje se za jisté, že finanční praxe po krizi se změní, bude jiná než dosud, a nejlepší znalci, vysoké a střední školy, poradenské firmy by měli pracovat více na tom, co bude.


 


Jaroslav A. Jirásek

Předneseno na konferenci

České manažerské asociace