Slovensko se stalo členskou zemí eurozóny 1. ledna 2009. Analýza prvních vlivů této změny na výkonnost slovenské ekonomiky si přirozeně vyžádala určitý časový odstup, během něhož bylo třeba vyhodnotit dostupná data. Zároveň bylo třeba při jakémkoli hodnocení ekonomických efektů vstupu Slovenska do eurozóny odlišit vliv zavedení společné evropské měny od  dopadů světové finanční krize a ekonomické recese, jimž by bývala musela slovenská ekonomika čelit i tak. Jak tedy Slováci, pohledem dvou výzkumných studií Národní banky Slovenska, hodnotí po roce a půl efekty zavedení eura? 

K často zdůrazňovaným rizikům pramenícím z opuštění vlastní měny patří to, že ekonomika přichází o možnost těžit (např. při poklesu zahraniční poptávky) z oslabování národního měnového kursu, čímž se vystavuje určité ztrátě cenové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Dalším z rizik je, že veřejnost podlehne dojmu, že po zavedení eura prudce roste inflace, což se konec konců projeví i  v záporném vnímání zavedení eura v očích obyvatelstva. 

Konkurenceschopnost

Zhoršil přechod od plovoucího kursu slovenské koruny k pevně zafixovanému euru postavení slovenských exportérů? Projevila se nemožnost využívat oslabeného kursu národní měny ve zhoršení cenové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích? Slovenské podniky skutečně zaznamenaly v období zavedenia eura poměrně výrazné zhoršení hospodářských a finančních ukazatelů. Autoři studie Národní banky Slovenska ovšem poukazují na to, že zásadní negativní změny v podnikových výsledcích bylo možné pozorovat ve většině zemí EU, ať již šlo o členy eurozóny, anebo o státy s doposud vlastní měnou.

Pokračování článku naleznete na stránkách www.zavedenieura.cz