Výraz odvozený z řeckého slova označujícího dělohu s předpokladem, že tato porucha se vyskytuje u žen. Postihuje však může i ženy bez výraznějšího rozdílu. Dnes se tento výraz (hysterie) již nepoužívá a dává se přednost označení disociativní (konverzní porucha (viz též neuróza). Její podstatou je porucha identity vlastního já, integrity vzpomínek i současných prožitků. Za příčinu se považují různé traumatizující události, pocit neřešitelných situací a stresů, snaha uniknout z podobných situací apod. Hysterie se může projevit návaly nezvládaného afektu, ztrátou paměti, necitlivostí různých částí těla, záchvaty atp. Nástup příznaků může být náhlý, anebo naopak pozvolný. Podobně mohou příznaky zmizet různě rychle. Od hysterické reakce je třeba odlišit tzv. hysterickou poruchu osobnosti vyznačující se dlouhodobějšími vlastnostmi osobnosti v podobě teatrálnosti, labilními emocemi, pozorností zaměřenou na vlastní osobu a zevnějšek. V současné době se používá pro tuto formu označení histrionská porucha osobnosti.
Z knihy
