Vrozený způsob chování, specifický pro určitý živočišný druh, sestávající z přesně daného sledu reakcí či aktů chování a sloužící k zachování života jedince a druhu. Instinktivní chování je vyvoláváno souhrou určitých vnitřních stavů organismu a vnějších podnětů. K vnitřním podmínkám náleží především průběh fyziologických procesů, při jejichž určitém stavu vyvolávají vybrané vnější podněty (označované jako spouštěcí nebo uvolňovací) instinktivní chování. V některých situacích (např. ohrožení) není nutnou podmínkou vnitřní fyziologický stav, ale postačující je výskyt vnějších podnětů. Převážná část instinktů je stálých, odolných vůči změně, a při přerušení jejich průběhu není organismus schopen v instinktivním chování pokračovat. Instinkt jako složité vzorce chování (páření, sexuální chování, péče o mláďata aj.) se uplatňuje především u zvířat, u člověka jen ve velmi omezené míře.
Z knihy
