Jenda z náročných životních situací, střetnutí protichůdných sil. Jako konflikt vnímáme zpravidla každou situaci, v níž je nutno vybrat z určitých variant či alternativ jednu. Do konfliktu se dostávají potřeby, zájmy, cíle, názory, hodnoty, konflikty mohou nastat v činnostech, které realizujeme. Konflikty mají různou podobu či formu, sílu a intenzitu, jsou různými jedinci odlišně percipovány. Rozlišujeme konflikt interpersonální (mezi lidmi) a konflikt intrapersonální (vnitřní, mezi silami působícími u téhož jedince). Obecně lze konflikt rozčlenit takto: 1. konflikt dvou kladných sil (oba cíle jsou stejně lákavá, ale není jich možné dosáhnout současně – např. student splnil požadavky k přijetí na dvě školy a řeší, kterou si zvolit). 2. konflikt dvou negativních sil (volba mezi „dvěma zly“, např. splnit nepříjemný úkol nebo přijmout trest za jeho nesplnění). 3. konflikt mezi kladnou a negativní silou) obě jsou v situaci zastoupené a nelze jednoduše jednu nebo druhou eliminovat, např. dítě chce pohladit psa, ale bojí se ho; přání se střetává se strachem), 4. dvojitý (několikanásobný) konflikt kladných a negativních sil. Konflikt sám o sobě není negativním jevem, negativně v něm působí nejistota, strach. Agrese apod. Konflikt však obsahuje i prvky, které jsou zdrojem změn, zabraňují stagnaci, stimulují zájem, ověřují a zhodnocují vztahy, uvolňují napětí apod. Každý konflikt obsahuje prvky věcné, racionální a prvky emocionální, iracionální (z hlediska řešení konfliktu je podstatné je od sebe odlišit). Průběh konfliktu ovlivňuje zejména typ problému, předcházející vztahy stran na konfliktu zainteresovaných, jejich hodnoty, strategie řešení a důsledky předpokládaného průběhu i zvládnutí konfliktu, prožitky, které konflikt vyvolává u všech zúčastněných, sociální prostředí a situace, ve kterých konflikt probíhá. Způsob chování v konfliktu ovlivňuje základní či převažující orientace účastníků jeho řešení: a) na sebe, na výkon (v krajní podobě soupeřivé až agresivní), b) na druhé, na vztahy (ve vyhraněné podobě přizpůsobivé). Optimální zvládnutí konfliktu předpokládá vytvářet více alternativ řešení vzniklé situace, naučit se předvídat důsledky navržených řešení a pak zvolit některou z možností.
Z knihy
