Společnost Google provozuje nejúspěšnější světový internetový vyhledávač dneška, což platí už i pro Českou republiku. Jeho služeb využívá více než polovina lidí, kteří chtějí na internetu něco najít. Google u nás přitom začínal s minimálním podílem na trhu.

Byznys je byznys, nic osobního. Pokazit si vztahy nemá smysl, říká personální šéf Škody Auto "Konflikt je odvětví na vzestupu," napsali dva harvardští profesoři Roger Fisher a William Ury před 26 lety. Začali tím svou knihu Getting to Yes, ze které se na amerických univerzitách dodnes učí. "Každý je vyjednávač, ať se vám to líbí, nebo ne. Vyjednávání patří k životu," píší profesoři.

Sledujeme-li osoby vykonávající v rámci své organizace určitou (prakticky jakoukoli) práci, téměř vždy nás napadne, že by jejich výkon bylo možné poměrně snadno zlepšit. Zdrojem nedostatků v jejich práci jsou však především manažerská pochybení.

První byl Sokrates

S trochou fantazie můžeme říci, že jedním z prvních koučů byl filozof Sokrates. I on kladl svým studentům zvídavé otázky, které jim pomáhaly dobrat se pravdivého řešení nastíněných problémů či filozofických otázek. Protože však Sokrates svým tázáním provokoval k přemýšlení nejen studenty, ale i mocné muže a nezřídka nahlodával jejich vnitřní pocit důležitosti, vypil nakonec až do dna svou číši bolehlavu.

I dnes patří otázky k základním nástrojům práce koučů. A také jejich klienti pomocí odpovědí nalézají nový úhel pohledu na své problémy a neotřelé pravdy. Na rozdíl od Sokrata, dnes je cílem koučů pomáhat lidem a firmám naplnit celý jejich potenciál.

John Kenneth Galbraith kdysi prohlásil, že odměny vrcholových představitelů velkých společností nejsou tržní odměnou za jejich výsledky, ale spíše „vřelým osobním gestem“ těchto představitelů vůči sobě samým. Téměř doslova to platí o manažerských opcích.

Abstrakt
Článek se zabývá bezpečnostním plánováním, jehož cílem je určit cíle a postupy k zajištění bezpečného prostoru s udržitelným rozvojem pro lidi. Bezpečnostní plánování v sobě zahrnuje rozvojové, nouzové a krizové plánování. Předložený koncept bezpečnostního plánování zajišťuje, že uvedené typy plánování jsou provázané a zdroje jejich vzájemných konfliktů jsou odstraněny nebo řešeny předem.

Morální hazard je pojem, který se vžil pro označení situací, v nichž se subjekt, chráněný před rizikem, má sklon chovat jinak, než pokud by byl riziku plně vystaven . Koncept morálního hazardu má přímou spojitost s manažerským odměňováním. Je-li manažerský tým výrazně odměňován za pozitivní výsledky svých rozhodnutí, například úspěšných investic, ale nenese jejich negativní následky, může mít sklon pouštět se do nadměrného rizika. 

O krizi pojednáváme téměř výlučně v pojmech makroekonomie. Rozdělení na mikro- a makro- pochází z počátku dvacátého století. Osobně se o to přičinil Simon Kuznets.
    Stoupenci mikroekonomie si chválí, že mohou o mnoha ekonomických otázkách pojednávat konkrétněji; ti, kdo jsou naopak vázáni na makroekonomii, želí, že ztratili prostor pro odpovědnější formulování ekonomických zákonitostí.
Co utrpělo, je teorie,
    Proč se nepojednává o krizi i v pojmech mikroekonomie? To už však není tak docela pravda. Ve věhlasné poradenské organizaci McKinsey vydal Gary Hamel vloni knihu o „manažmentu v budoucnosti“. V ní ohlašuje, že jsme dospěli  na práh změny, jakou jsme nepoznali sto let. V manažmentu se chystá úplný převrat. Jsou k tomu nějaké pádné důvody…?

Co si vlastně můžeme představit pod manažerskou integritou? Je to něco jako manažerská harmonická  osobnost? Ne. Nebo je to něco o loajálnosti? Také ne. Co tedy?

Manažerská integrita je název nové knihy Františka Hroníka, tedy moje. A také je to název konference, na které vystoupí řada vrcholových manažerů, kteří se uvedenému tématu budou věnovat. To ovšem ještě není odpověď na první otázku. V knize je tento pojem probírán z různých stran na 120 stranách.

Manažer (a nejen on) se v současné rychlé době poměrně často ocitá v situaci, kdy zastává a prosazuje názor, o kterém není 100% přesvědčený. Ještě než padlo rozhodnutí, snažil se, aby jej ovlivnil směrem, který se mu zdál příhodnější. Jenže o to se snažilo dalších pět, šest či více manažerů, takže i oni nakonec mohou být v podobné situaci.