Podle Edwarda Bona

Jednoho dne žádal lichvář na obchodníkovi okamžité vrácení dluhu, nebo jeho mladou dceru za manželku. Dcera, když slyšela tento požadavek, byla zdrcená. Lichvář se tvářil velkoryse a že nechá na osudu, aby rozhodl. Navrhl, že z cestičky, kde jednali, vezme černý a bílý kamének a dá je do váčku. Vytáhne-li dcera černý, musí si ho vzít, nebo otec půjde do vězení. Vytáhne-li bílý, odpustí jejímu otci dluh a nebude po ní chtít svatbu.

Dcera si však všimla, že lichvář dává do váčku dva černé kaménky. Co by ji ale bylo platné, kdyby jej obvinila z podvádění. Neřešilo by to otcovu situaci – jeho dluh by zůstal. Třesoucí rukou sáhla do sáčku a aniž se podívala, co má v ruce, nervózně kamének pustila na cestičku. „Jsem to ale nešika“, řekla již s jiskřivýma očičkama. „Asi nenajdeme ten pravý kamének na cestičce mezi tady těmi všemi kaménky. To ale nevadí, hlavní je, jaký kamének zůstal ve váčku.“ Lichvář pak musel přiznat, že si vytáhla bílý kamének, když ve váčku zbyl černý.

Dcera obchodníka byla nejen krásná, ale i bystrá a nápaditá. Ihned ji to myslelo jinak, než většině jiných dívek či mužů. Neztrácela čas přemýšlením, jak vytáhnout bílý kamínek, když ve váčku byly dva černé. Ihned si položila otázku, jaký kamínek, zůstane, vytáhne-li si svůj kamínek. Pak již byl jen krok k tomu, aby kamínek upustila na cestu.

Jaké poselství tento příběh nám může nést?
I v bezvýchodné situaci lze nalézt řešení. Její bezvýchodnost se ale nezmění, jestliže budeme uvažovat jen o tom, co se nabízí a co vidíme. Teprve, když začneme myslet „za roh“, objevíme novou perspektivu. Dobrý šachista myslí na tři tahy dopředu, které nejsou jen jeho. Tři tahy dopředu znamená myslet i na tahy těch druhých. Manažer umí číst situaci a druhé lidi nejen v dané chvíli. A když je třeba, vedle toho přečteného vytvoří novou situaci.

________________________________________________________________________________________________________________

Dobrý manažer z boje nikdy neutíká
Příběh o krásné dceři dlužníka a lichváři mi připomíná historické pořekadlo o tom, že prohraná bitva může být začátkem vyhrané války. V každé životní situaci platí, že není potřeba předem vzdávat zbraně, což lze výborně ukázat i na mnoha příkladech z manažerského prostředí. Dobrý manažer prostě z boje nikdy neutíká.
Ve své praxi krizového mediální poradce a manažera se často setkávám se situacemi označovanými slovním spojením „kritické“, které přímo rozhodují o bytí a nebytí dané společnosti (firmy, organizace) a jejím managementu. Z praxe tak mohu nabídnout některé vlastnosti, které by měl mít každý dobrý manažer.
První je schopnost analyzovat, kdy dokáže od sebe odlišit věci podstatné a nepodstatné. Na druhé místo bych dal kreativitu, se kterou umí vyřešit danou situaci. Dobrý manažer se pozná podle schopnosti hledat i doposud nevyzkoušená řešení. Jako poslední, přesto však velmi důležitou, jsem dal motivaci, kdy i v těch zdánlivě neřešitelných problémech musí umět překonat první nezdary a dotáhnout svá řešení do zdárného konce.
K tomu je třeba dodat, že kvalitní řídící pracovník nesmí ztrácet schopnost se celý život učit. Každá krizová situace je totiž doslova školou i zároveň výkladní skříní jeho schopností. To by si měl každý při krizi uvědomit a poté neustále opakovat.

Tomáš Zdechovský
Bc. Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský (1979) je majitelem komunikační a PR agentury Commservis.com. Má za sebou bohaté novinářské zkušenosti v českých i zahraničních médiích. Působil jako ředitel portálu Christnet.cz a je místopředsedou Institutu politických a ekonomických studií (IPES). Od roku 2004 pracoval pro několik předních českých politiků jako mediální poradce.