Vrtá vám hlavou, proč jsou podřízení tak neschopní ignoranti? Proč výstupy, které dostáváte jako šéf, neodpovídají vašemu očekávání? Možná problém není v nich, ale v tom, jakým způsobem zadáváte úkoly. Chápete rozdíl mezi přikazováním a delegováním? Umíte podřízeným říci, co přesně chcete?

Případ dvou puberťáků a posekaného trávníku

"Překážka může být už to, že chce mít šéf vše pod kontrolou. Bojí se, že někdo udělá něco špatně, což je u šéfů časté. Někdy jde o to, aby jejich "dítě" či "vypiplané oddělení" někdo nezkazil," vysvětluje Iva Pondělíková, koučka a senior partnerka vzdělávací společnosti ČNP Consulting. Takoví šéfové úkoly nedelegují, ale zadávají. Jaký je v tom rozdíl? Obrovský. Příkaz podřízený splní a hotovo. "Okopírujte mi padesátkrát ty dokumenty," to je typický příklad. Jednodušší, snadno splnitelný a časově ohraničený úkol. Jenže mnoho pracovních činností vyžaduje víc.

Představte si, že máte doma puberťáky a těm dáte za úkol sekání trávníku. V praxi to zní asi takto: "Posekejte trávu do pěti. Dokud to nebude hotové, nehnete se z domu." Opřete se o rodičovskou autoritu. Jenže pokud příště nevydáte příkaz, tráva zůstane neposečená.

Chcete úkol delegovat? Změňte zadání. Když úkol zní, aby trávu posekali dřív, než bude vyšší než deset centimetrů, úkol se změní. Definuje se požadovaný cíl a zároveň cesta k němu. Výsledek je měřitelný. Vyvážete se z role "drába"a z dětí vychováváte spolupracovníky. Navíc mají svobodu v tom, kdy trávu sekají.

Základ je zadat úkol přesně. I když řada šéfů myslí, že jsou jejich pokyny jasné, opak je pravdou. Věta "Sežeňte na ně prosím kontakty..." může znamenat, že kontakty zůstanou ležet připraveny u podřízeného na stole, protože v zápisu nebylo, že mi je má poslat," říká Lukáš Malík, manažer z firmy Sodexo.

Pokračování článku naleznete na webu hn.ihned.cz