Agentura Motiv P pořádá 7. června jednu z největších konferencí tohoto roku v klubu SaSaZu v Praze. Poprosili jsme zakladatele agentury Motiv P, Františka Hroníka o představení této konference. Tématem konference je Konkurenční výhoda. 

Jaký je smysl konference, které Motiv P pořádá? 

Už před 25 či 30 lety P.F.Drucker psal o turbulentní době, ve které průměrný nebude mít šanci. Dnešní doba je náročná a prověřuje naše průměrnosti. Už nevystačíme s tím, že podle učebnice a podle našich předpokladů si zvolíme ziskovou nebo růstovou strategii. Jsme v době, kdy obě strategie potřebujeme umět skloubit. I tady nám skončil bipolární svět. Ten, komu se to daří či podaří, bude ve výhodě. Na naší konferenci budeme objevovat různé inspirace.

Proč právě Club SaSaZu v Praze?

Klub vyvolává představu divoké muziky či odvazu, nikoli stabilního a předvídatelného prostředí. Je metaforou dynamického prostředí, ve kterém hledáme to, na co uslyší druzí, a co je může „rozparádit“.

Kdo má podle Vás nejlepší konkurenční výhodu z osobností, které vystoupí na konferenci?

Konkurenční výhoda nemá jeden rozměr a také nemůže být majetkem nějaké osoby. Konkurenční výhoda vzniká v interakci lidí či firem. Proto lze spíše říci o celé konferenci, že představuje konkurenční výhodu na druhou – tedy nejen samotným tématem, ale tím, že zde vystupují lidé, kteří prošli úspěchem a přitom každý má jinou konkureční výhodu.

Proč je téma Konkurenční výhoda tak aktuální? 

Jsme v situaci, kdy nemůžeme jít vyšlapanými cestičkami a pokoušet se vracet k tomu, co dříve fungovalo. Proto si potřebujeme uvědomit, co je vlastně konkurenční výhoda, a jak ji můžeme redefinovat. Jak jsem již psal, nevystačíme s průměrností.

Na kolik si ceníte svou konkurenční výhodu, tj. Vaše osobnost v Motivu P (i ve Vašem oboru podnikání)? 

Daří se nám předvídat. Už pár týdnů po pádu banky Lehman Brothers jsme pořádali setkání s personalisty a představovali, jak se nezbytně promění HR. A podle toho jsme také jednali.

Jak získat konkurenční výhodu v krizi?

Rozhodně nemůžeme zůstat jen u toho, co bylo dříve zdrojem naší prosperity a nyní nám to nefunguje. Krize si vyžaduje flexibilní a inovativní reakci.

Rozdíl mezi konkurence schopností a konkurenční výhodou?

Rozdíl je nepatrný, jen posunutý v čase. Když jsem konkurenceschopný, je to jistě na základě nějaké konkureční výhody, která je velmi dynamická. Konkurenceschopní jsme, když vydržíme na trhu. Naším cílem je však na trhu se prosadit, být lepší než konkurence, které se také daří udržet na trhu.

Zdroje konkurenční výhody?

Konkurenční výhoda není jednorozměrná. Za zdroje můžeme považovat jednak náklady a z ní vyplývající cenu, jednak kvalitu, která je zákazníky identifikována, ale také rychlost reakcí na změny a schopnost přinášet nové (inovace). Inovace mohou probíhat na nejrůznějších úrovních, nejen na úrovni samotného produktu či služby.

Jak dlouhodobě udržet a rozvíjet konkurenční výhodu? (Příklady z praxe)

Neustále si vyhodnocovat zpětnou vazbu trhu a nepodlehnout tomu, že jsme nejlepší, jako se to třeba stalo Nokii. Ta je příkladem, jak konkurenční výhodu lze velmi rychle ztratit.

Existuje dokonalá konkurence schopnost, nebo konkurenční výhoda?

Jestliže v pozadí této otázky je rozdělení na dokonalý a nedokonalý trh, tak lze říci, že neexistuje dokonalá konkurenční výhoda, která by ke všemu byla nějak zaručená. Pohybujeme se v nehomogenním prostředí, které obtížně vecpeme do jednoduché tabulky. Jen si vezměte třeba iPhone a jeho technické parametry a srovnejme je s konkurencí. Lze na jejich základě vysvětlit, proč získal konkurenční výhodu a celý Apple válcuje konkurenci? Konkurenční výhoda tedy může nabývat rozmanitých podob. 

Příklady konkurečních výhod (firmy)?

Dnes nejznámější příkladem konkurenční výhody je Apple. Přitom víme, že ji nedosáhl na základě technických parametrů, ale důvěrnou znalostí skrytých přání zákazníků. Dalším příkladem je třeba Google, který předběhl jiné vyhledávače. Udělal život jednodušším. Méně známou firmou je třeba Gore, od níž známe především goretex, který nám přinesl větší komfort do nepohody. Takto bychom mohli pokračovat dlouho. Je dobré si udělat takový přehled, abychom mohli porozumět rozmanitosti konkurenčních výhod a objevovali si tu naši.

Jak poznat naši konkurenční výhodu? Jak ji vývíjet?

Potřebujeme si stále vyhodnocovat reakce zákazníků, co na nás oceňují, za jakých podmínek nás upřednostňují. Tato zpětná vazba je pak vodítkem pro prohloubení naší výhody či pro její změnu.

Jak je to s věrohodností konkurenčních výhod?

Když konkurenční výhodu někdo nemůže dosáhnout přímo, tak se snaží vytvořit její zdání. Třeba sníží cenu, ale nenápadně třeba i váhu či množství a vytváří tak dojem, že je levnější než konkurence. Těchto triků může být celá řada.

Prototyp dnešní konkurenční výhody?

Chceme něco jednoduchého, nebo hravého a udělá náš život lepším. To jsou základní atributy konkurenční výhody. Tento prototyp pak potřebujeme vložit do našich produktů či služeb.

Jaká bude v budoucnu konkurenční výhoda ceněná na trhu?

Záleží na tom, jak si vymezíme budoucnost. Je to příští týden, nebo doba za 2-3 roky, nebo dokonce za 5 let? Tak to prozradíme na konferenci. 

Kdybych to spolehlivě a detailně věděl, neprozradil bych to, abych opravdu získal výhodu. Ale vážně. Určitě výhodou bude znalost svých zákazníků a být zaujatý tím, abych jim zlepšoval jejich fungování a jejich život. Abych si uvědomil, že každá firma je tu pro někoho druhého mimo ni.

Konference - Konkurenční výhoda, 7. června 2012 klub SaSaZu Praha

PhDr. František Hroník
Jednatel a ředitel společnosti Motiv P

Vzděláním klinický psycholog s psychoterapeutickým vzděláním a praxí. Je odborným garantem kvality rozvojových a poradenských programů. Je autorem odborných publikací "Jak se nespálit při výběru zaměstnanců", "Poznejte své zaměstnance - Vše o Assessment Centre", „Rozvoj a vzdělávání pracovníků“, „Managing People“, „Manažerské příběhy“ a „Jak se nespálit podruhé – Strategie a praxe výběrového řízení“. Přednáší na Brno International Business School manažerům studia MBA předměty "Managing People" a "Human Resource Management". Je odborným supervizorem poradenských projektů v oblasti hodnocení, tvorby kompetenčních modelů, manažerských auditů, koncepci výběru a rozvoje zaměstnanců. Působí jako kouč managementu.