David Packard potkal během studií na Stanfordově univerzitě dva lidi, kteří mu zásadním způsobem ovlivnili život. Seznámil se zde se svou budoucí manželkou Lucile, se kterou měl čtyři děti, a se studentem Williamem Hewlettem. Po studiích se cesty spolužáků sice na krátký čas rozešly, ale v roce 1939 si Packard, od jehož narození uplyne 7. září 100 let, s Hewlettem v kalifornském městě Palo Alto založili firmu, do jejíhož názvu vložili svá příjmení. Dnes je společnost Hewlett-Packard, která začínala v malé dřevěné garáži s kapitálem něco málo přes 500 dolarů, největším světovým výrobcem počítačů.     David Packard se narodil 7. září 1912 v coloradském městě Pueblo. Kromě Stanfordovy univerzity studoval elektrotechniku i na Coloradské univerzitě. Během studií byl aktivní v několika univerzitních spolcích, vášnivě se zajímal o vědecký pokrok a současně vynikal ve fotbale a basketbalu.
    O založení firmy s Hewlettem údajně poprvé hovořili při chytání ryb v coloradských horách, kam se vypravili po ukončení bakalářského studia na Stanfordu. Tehdy se z nich stali blízcí přátelé. Packard poté začal pracovat ve společnosti General Electric, Hewlett pokračoval ve studiu na Stanfordu a na slavném Massachusettském technologickém institutu (MIT). Velký vliv na vznik HP měl jejich profesor a jedna z klíčových osobností Silicon Valley Frederick Terman, který svým studentům později pomáhal. O pořadí jmen v názvu firmy HP si prý hodili mincí. Vyhrál Packard, který přesto souhlasil s tím, že jako první bude kamarádovo jméno.
    Zpočátku firma vyráběla indikátory pro bowlingové dráhy nebo i automatická splachovadla. Úspěchy se dostavily záhy: již dva roky po svém založení firma překonala obrat 100.000 dolarů a o další dva roky se již obrat přiblížil jednomu milionu. Jedním z důvodů rychlého vzestupu firmy bylo rozdělení rolí zakladatelů. Zatímco Hewlett proslul zejména vědeckými schopnostmi, Packardovou doménou byl obchod.
    Za nejvýznamnější novinku, kterou značka HP světu přinesla, ale Hewlett s Packardem považovali způsob vedení lidí. Společně se jim podařilo vytvořit unikátní styl managementu, který umožňoval zaměstnancům být plnohodnotnou součástí firmy a podílet se na všech úspěších. Ve firmě se oba muži často zastupovali a například během druhé světové války, kdy Hewlett sloužit v armádě, firmu řídil pouze Packard.
    Zařízení, kterým nakonec prorazili, byl zvukový oscilátor s označením HP200A. K prvním odběratelům tohoto výrobku, jehož základem se stala Hewlettova diplomová práce, patřila i studia Walta Disneye, která použila osm těchto výrobků pro ozvučení filmu Fantasia. Ke klíčovým mezníkům poválečné historie firmy patří vstup na burzu v roce 1947, vyrobení prvních vědeckých i osobních či kapesních kalkulátorů v 60. a 70. letech nebo představení první laserové tiskárny v 80. letech. Synonymem pro laserové tiskárny se stala řada LaserJet.
    Na počítačový trh se HP dostala relativně pozdě - až v 90. letech, kdy přišla s novým počítačem Pavilion. Nyní je na trhu jako výrobce počítačů jedničkou, vyrábí i tiskárny, měřicí techniku, výpočetní systémy a lékařské přístroje. Klíčovým okamžikem novodobých dějin firmy bylo spojení s předním výrobcem osobních počítačů Compaq v roce 2002. Převzetí prosadila tehdejší šéfka HP Carla Fiorinová, která ale musela překonat silný odpor kolegů ve vedení, investorů a akcionářů, včetně zakladatelských rodin HP. Fiorinová se také proslavila tím, že pro firmu získala za 1,7 milionu dolarů původní garáž v Palo Alto, která v počátcích firmy stála na pozemku malého dvojdomku, kde bydleli Packardovi.
    Packard se stal po vstupu HP na burzu prezidentem společnosti a byl jím až do roku 1964, kdy byl zvolen předsedou představenstva a výkonným ředitelem. V roce 1969 se stal náměstkem ministra obrany v administrativě prezidenta Richarda Nixona a ve vedení HP ho vystřídal Hewlett. Po třech letech na ministerstvu obrany, kde se podílel například na zmírnění zákona, který omezuje pravomoci federální vlády používat americkou armádu k "prosazování práva", se Packard vrátil do firmy a z vedení společnosti odešel v roce 1993. Poté působil v čestných funkcích a 26. března 1996 zemřel ve věku 83 let. Hewlett, který se na aktivním řízení HP přestal podílet v roce 1978, zemřel v lednu 2001 v 87 letech.